Štítky: odpady, biomasa, komunální odpad, plasty, skládky
Naše domácnosti vyprodukují až 40% bioodpadu z celkového množství komunálního odpadu, uznejte, to přece není málo...Ačkoli si mnozí myslí, že největší pohromou pro životní prostředí jsou plasty, je to právě bioodpad, který stojí v čele řady "průserářů". Tato skutečnost iniciovala i státní správu a tak by se již od ledna 2010 měly bioodpady sbírat ve sběrných dvorech všude tam, kde převládá zástavba rodinných domků.
Do roku 2013 by to mělo být i na všech sídlištích. To je rozumný nápad, protože v současnosti končí téměř 80% bioodpadů na skládkách.
Jistě znáte ten nesnesitelný zápach skládky, na kterou bylo uloženo vše, co kdo kdy vyhodil a netřídil....
Víte, co právě tento nesnesitelný smrad způsobuje?
Ano, tušíte správně, je to bioodpad - odpad organického původu
Jednoduše řečeno jsou to zbytky z kuchyně nebo veřejného (či neveřejného) stravování. Tedy to, co oloupete, okrájíte, nesníte nebo na co nemáte chuť. Dále to je například posekaná tráva, uřezané větve, listí, rostliny, kytky ... zkrátka všechen odpad biologického původu
Jelikož bioodpad je živá hmota, která potřebuje kyslík a ten se k ní na klasické skládce těžko dostává a tak vše vesele hnije, páchne a navíc mění svůj objem. Takže skládka mění svůj tvar. Ale nebojte se, neobživne. V okruhu až 7 kilometrů však mohou toxické výluhy ohrozit zdraví obyvatel, jelikož se zápachem se uvolňují i některé dovádivé skleníkové plyny jako CO2 nebo metan.
Bioodpad můžete odevzdávat ve sběrných dvorech.
Většina měst a obcí nabízí občanům svoz zahradního odpadu či možnost odevzdávat tento bioodpad ve sběrných dvorech. Další možností je sběr bioodpadů do speciálních hnědých sběrných nádob. Takto vytříděný bioodpad se sváží nejčastěji na kompostárnu, kde ze zpracovává na kompost.
Bionádoba je speciální nádoba na bioodpad podobná běžné plastové popelnici na směsný odpad. Je navržena tak, aby ji bylo možné vyvážet 1x za 14 dní. Bionádoba je na bočních stěnách a ve víku (pod stříškou proti dešti) opatřen velkým množstvím větracích otvorů. Větrací otvory a vyklápěcí rošt bionádoby zajišťují, že se z bioodpadu vypařuje voda, snižuje se hmotnost bioodpadu a omezuje zápach.
Do nádoby na bioodpad a kompostéru patří:
- zbytky ovoce (jádřince, slupky ...) a zeleniny (listy, nať, slupky ...)
- zvadlé květiny, rostliny z květináčů
- skořápky z vajíček
- zbytky pečiva a obilnin
- kávový odpad
- čajový odpad
- a bioodpad ze zahrady:
- posečená tráva, plevel, košťály i celé rostliny
- seno, sláma
- hnůj či podestýlka z chovu drobných zvířat
- zbytky rostlin, listí
- naštěpkovaná dřevní hmota z větvoví, piliny, hobliny
Bioodpad z domácností ukládejte do bionádoby buď v papírových sáčcích nebo volně vysypáním z koše (misky) na bioodpad.
Do nádoby na bioodpad a kompostéru nepatří:
- oleje
- zbytky jídel - maso, kůže, kosti
- uhynulá zvířata
Nevhazujte bioodpad v plastových sáčcích!
Na různých diskuzních stránkách věnujících se likvidaci odpadu ze zahrad často najdete ankety, zda odpad ze zahrad, zahrádek, polí pálit, či nikoliv.
Proto stojí za připomenutí Zákon o odpadech č.185/2001 Sb., který pálení jakéhokoli odpadu zakazuje.
V případě, že nemáme jinou možnost než odpad ze zahrad spálit, je nutné se podívat na desku obecního (městského) úřadu, který stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve kterých dnech a hodinách je možno odpad pálit. Zpravidla to bývá stanoveno na pátek a sobotu v odpoledních hodinách (cca 3hodiny). Je povoleno spalovat pouze neznečištěný organický odpad.
Bioodpad můžete kompostovat
Bioodpad představuje jediný druh domovního odpadu. Přeměnou bioodpadů ze zahrady a z kuchyně si lze zadarmo vyrobit jedinečné organické hnojivo, které obsahuje humusové látky zvyšující kvalitu půdy. Je natolik běžný, že si mnohdy ani neuvědomujeme jeho hodnotu.
Kompostování není jen pěstovaní si vlastního hnojníčku pro jahody a růže. Je to především prostředek, jak vrátit do půdy živiny, které se z ní neustále vytrácejí (v poslední době stále více). Kompost totiž obsahuje humus. Pro vaši představu humus je něco jako nevábná houbovitá hmota, která díky své struktuře dokáže zadržovat vodu (tím může zabránit vzniku povodní), absorbovat toxické látky, vázat živiny a vyrovnávat pH. Dále pak náš přítel humus zvyšuje kyprost půdy a optimalizuje její osídlení různými mikroby a ostatními obyvateli, kterým toto prostředí vyhovuje. Tak zabraňuje půdní erozi. Humus je důležitý. A my, pokud budeme hodně chtít, ho můžeme pomoci vyrábět.
Bioodpady jako trávu, listí, nasekané větve, zbytky ovoce a zeleniny lze kompostovat na volné hromadě nebo v zásobnících tzv. kompostérech. Ty si lze zakoupit v obchodech se zahradnickými potřebami či jednoduše vyrobit. Na rozkladu materiálu v kompostu se podílí bakterie, houby a další živočichové. Hlístice, roztoči, chvostoskoci a mnohonožky se podílí na rozkladných procesech a významně tak přispívají k tvorbě kompostu. Organizmy potřebují dostatek vzduchu a vody, proto je třeba sledovat vlhkost kompostu a přehazovat ho. Kompost lze výhodně osázet dýní a okurkami. Listy rostlin chrání kompost před prudkým sluncem a přívalovým deštěm, kompost poskytuje rostlinám živiny. Hotový kompost lze využít ke hnojení trávníku, záhonů i domácích květin.
Využívat bioodpady lze také v uzavřených objektech.
Příkladem může být vermikompostování, při kterém se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo - vermikompost. Speciální nádoby k vermikompostování si lze vyrobit nebo zakoupit. Vermikompostér lze umístit na balkón, do garáže, do předsíně či do kuchyně. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 oC. K tomuto druhu kompostování se využívají speciální druhy žížal, které jsou schopné „rychle“ rozkládat organickou hmotu.
Ne však každý má vlastní zahradu, na které by mohl kompostovat. V současné době existují i další možnosti jak využít bioodpad.
Pokud bydlíte v činžovním či panelovém domě, můžete se sousedy založit komunitní kompostoviště.
Komunitní kompostování představuje jednoduchý a levný způsob využívání bioodpadů.
Z novely zákona o odpadech č. 314/2006 Sb., § 10a) vyplývá, že se jedná o systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Své uplatnění nachází v místech, kde žije určitá komunita lidí, kteří nemají možnost domácího kompostování.
Ve speciálních boxech, které jsou uzamykatelné a brání přístupu hlodavců lze kompostovat bioodpady z kuchyně i z přilehlé zeleně. Výsledný kompost je zpravidla využíván v místě vzniku. Lze ho použít na přípravu substrátu pro pokojové rostliny či ho aplikovat na zeleň v okolí domu. Komunitní kompostování má nejrůznější podobu, která závisí na velikosti komunity, jenž se do činnosti zapojí. Charakteristické pro tento druh kompostování je dozor pověřené osoby nad chodem kompostoviště. I při tomto způsobu kompostování je důležité zajistit provzdušňování kompostu a pravidelně sledovat čistotu vstupní suroviny - bioodpadu.
Jedna věc však je bioodpady získávat a druhá věc je jejich odbyt. Možnosti, jak využít bioodpad jsou dvě:
1. kompostování ve velkých kompostárnách - seznam kompostáren naleznete na našich stránkách :
2. výroba bioplynu
U produktu bioplynných stanic se vážně přemýšlí (?) o povinnosti výkupu do veřejné plynové sítě - tak, jak je tomu dnes s elektřinou získanou z obnovitelných zdrojů (podíl by mohl být přes 10%).
Redakčně upraveno, zdroj:
www.ekodomov.cz
www.trideniodpadu.cz
