Štítky: darovací daň, finance, peníze, majetek, výpočet daně
Darovací daň je specifickou majetkovou dani, kterou upravuje zákon č. 357/1992 Sbírky. Její ustanovení jsou v řadě aspektů velmi podobná, jako u daně dědické a výpočet sazby probíhá ze stejných tabulek jednoduchým přepočtem. Jde v praxi o zdanění bezúplatně nabytého majetku, tedy darování od jiné osoby. U daně darovací se tak samozřejmě děje mezi žijícími subjekty a to už ze samé podstaty věci.
Poplatníkem daně darovací je vždy ten, kdo daný majetek získává, tedy nabyvatel majetku – pokud se jedná o standardní převod mezi osobami na území ČR. Pokud darující subjekt (fyzická či právnická osoba) s trvalým pobytem respektive sídlem v České republice daruje majetek fyzické nebo právnické osobě, která není trvale v ČR či zde nemá sílo, poplatníkem je dárce. V ostatních případech není plátcem ale pouze ručitelem. Povinností ručitele je v případě nezaplacení poplatníkem zaplatit darovací daň za něj. Vždy platí každý nabyvatel majetku daň za svou část podle vlastnického podílu. Velmi důležité při darování majetku z mimo Evropského prostoru je nutné zaplatit nejen darovací daň, ale také clo. To je pak při výpočtu od základu daně odečteno.
Čtěte také:
Daň dědická
Za co se platí darovací daň?
Darovací daň se platí za bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo činností, které z něho vyplývají. Může jít o movitý majetek, ale i nemovitost. Velmi zajímavým darem je pak majetkový prospěch, který představuje získání určitého zvýhodnění bez poskytnutí protihodnoty.U nemovitostí, které se nacházejí v ČR se daň vybírá bez ohledu na občanství či bydliště dárce. Z nemovitostí v zahraničí se daň v zásadě neplatí, pokud není stanoveno jinak. U movitého majetku a majetkového prospěchu se daň platí za nabytí majetku v ČR a také bez ohledu na státní příslušnost. Pokud je nabytí tohoto druhu majetku v zahraničí, daň platí nabyvatel nebo dárce jen pokud je fyzickou osobou s trvalým pobytem v ČR popřípadě právnickou osobou se sídlem v naší zemi.
Za co se darovací daň neplatí?
Darovací daň se neplatí z určitých plnění či bezúplatných převodů majetku, pokud je tak učiněno na základě povinnosti nebo zvláštním předpisem. V praxi jde nejčastěji o vyživovací povinnost na dítě mezi rozvedenými rodiči. Dále se darovací daň neplatí z plnění či bezúplatných převodů majetku jako jsou důchody, dotace, příspěvky a podpora ze státního rozpočtu, státních fondů či samosprávných celků. Darovací daň se nevztahuje ani na plnění od pojišťoven na zábranná opatření a prevenci či prostředky z EU.
Navíc je nutné si uvědomit, že od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud se tak stalo mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině, tedy mezi přímými příbuznými. Dále se osvobození vztahuje na movitou věc určenou obvykle k osobní potřebě, která po dobu jednoho roku před nabytím součástí majetku dárce a její cena nepřevyšuje u třetí skupiny osob 20 000 Kč. Ze zbylého majetku se odvádí daň od 7 do 40% podle hodnoty majetku.
Čtěte také:
Daň dědická a daň darovací
Daňové přiznání a povinnosti
V den, kdy dárce bezúplatně nabyl majetku na základně právního úkonu, vzniká poplatníkovi daňová povinnost. Obvykle tedy musí obdarovaný učinit následující. Nejprve si zjistit základ darovací daně, kterou je cena majetku snížená o prokazatelné dluhy a cenu jiných povinností, které se k tomuto předmětu daně vztahují, plus snížení o cenu majetku od daně osvobozeného a clo zaplacené při dovozu z ciziny. Cena, která je na majetek stanovena vychází dle zvláštního předpisu dle zákona č. 151/1997 Sbírky o oceňování majetku. Pokud nabyvatel obdržel od téže osoby ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech majetek, cena se sčítá a teprve tato sečtená cena se stává základem daně. Pokud již byla daň vyměřena a zaplacena, odečte se od nové daňové povinnosti. Základ daně se standardně zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
Další povinností poplatníka daně je odevzdání daňového přiznání. Osoby v I. a II. skupině daňové přiznání k dani darovací nemusí podávat. Pokud nevzniká i osobám ve třetí skupině daňová povinnost, nemusejí ani ty. Avšak pokud částka za nabytý majetek přesáhne maximální částku pro osvobození, musí poplatník daně do 30 dnů od nabytí majetku podat toto přiznán k dani. Na základě tohoto daňového přiznání je pak vyměřena daň správcem daně pomocí platebního výměru. Který musí poplatník do dalších 30 dnů zaplatit. Tato lhůta začíná běžet dnem obdržení tohoto platebního výměru.
