Štítky: eurozóna, dluhy, euro, ECB, investor
Ani případný pád Francie do dluhové pasti nemusí znamenat zastavení investorských nákupů. Cesta pryč z dluhové pasti nemá jednoduché a bezbolestné řešení. V časech, kdy světu hrozí opravdu vážné následky neřešení zadluženosti světových ekonomik, by investoři měli rezignovat na nákupy.
Do temné sítě pavučiny krize se zaplétá už i Francie, jedna z největších ekonomik Evropy, ale i světa. A cesta ven z krize se tak více a více zamotává. „Obávám se, že žádné elegantní nebo aspoň málo bolestné řešení zadlužeností zemí neexistuje,“ konstatoval ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Situace již podle něj dospěla příliš daleko a arzenál, který mohou použít evropští politikové, je značně omezený. Přesto je ale skeptický k vyčíslení ceny řešení, které by pomohlo Evropě dostat se z pasti dluhů.
V tomto ohledu je optimističtější názor ekonoma České spořitelny Luboše Mokráše, který si myslí, že by cena nemusela být vysoká. „Cena nemusí být vysoká. Příkladem je řešení finanční krize v USA, na kterém se podílelo tamější ministerstvo financí (přes program TARP)a Fed odkupem obrovského množství strukturovaných produktů a obecně udržením likvidity ve finančním systému,“ myslí si Mokráš. Podle něj se nedá mluvit o tom, že by USA utratily na řešení krize nějaké enormní prostředky - pomoc byla poskytována ve formě půjček, injekcí kapitálu a odkupu aktiv, ne ve formě nějakých nevratných dotací.
A v tom by mohla být cesta i pro Evropu.
Reálně totiž hrozí, pokud opravdu Francie spadne do propasti, že se Evropě nepovede dobře.
„Pokud nebude použita ECB, tedy Evropská centrální banka, ke stabilizaci situace, může dojít k vážnému narušení
stability finančního systému s těžkým dopadem do reálné ekonomiky,“ odhaduje Luboš Mokráš. Podle něj v extrémním případě by mohla další eskalace dluhové krize vyvolat depresi v Evropě.
Dluhová krize má tendence řetězové reakce.
Někteří ekonomové navíc připomínají, že jednou z aktuálních klíčových obav investorů je to, že celá dluhová krize má tendence řetězové reakce. Podle Marka Hatlapatky například další problémy Itálie okamžitě zhorší situaci ve Španělsku, ovlivní kapacitu záchranných fondů, tím i hodnocení ratingových agentur u jiných států, jako je právě Francie nebo Rakousko.
Francie je na tom lépe než Itálie, ale v žádném případě ne dobře.
Se zeměmi skupiny PIIGS (tedy Portugalska, Irska, Itálie, Řecka a Španělska) má mnoho společného, především v oblasti
konkurenceschopnosti ekonomiky a nastavení veřejných rozpočtů.
Ani reálné hrozby propadu ekonomik kvůli dluhům by však neměly investory odradit od uvážených investic. „Pokud někdo nyní hodlá kupovat akcie, měl by se poohlédnout po titulech, které působí ve stabilních odvětvích, samy mají dobrou historii stabilního cash-flow, jsou schopny vyplácet dividendy i v horších ekonomických časech a mají relativně nízké zadlužení,“ řekl Marek Hatlapatka. Podle něj z regionálního pohledu by se nyní investoři měli spíše poohlížet po amerických akciích a omezovat nákupy těch evropských.
