Štítky: dotace, zateplení, energie, Zelená úsporám, úspory
Není pochyb o tom, že čerpání dotací z programů typu Zelená úsporám se stalo všeobecně známým trendem. Jeho význam ještě zesílil poté, co se objevila možnost čerpat dotace také na zateplování veřejných budov.
Jaké jsou další možnosti dosahování úspor ve stavebnictví?
Dotace na zateplování
Příjem žádostí o dotace na zateplování veřejných budov v programu Zelená úsporám začal v druhé polovině července a zájem byl takový, že celkový objem dotací se podařilo za několik dnů téměř vyčerpat.
Rozšíření programu o tento typ dotací bylo nutným opatřením, jelikož reálně hrozilo, že Česká republika nedokáže utratit všechny finance na dotace určené. V tom případě by stát o část peněz přišel. Nyní je zřejmé, že se tak nestane. Především radnice a obecní úřady se zasloužily o velmi rychlé odčerpání dotací na zateplování. V praxi se tedy budou realizovat zejména projekty, jejichž cílem bude dosažení úspor v oblasti energetické náročnosti budov. Zateplovat se tedy budou školy, administrativní budovy, nemocnice, domovy poskytující sociální služby, ale také církevní objekty a další stavby. Obecně lze říci, že o dotace mohou žádat všechny organizace a instituce veřejně prospěšného a veřejnoprávního charakteru.
Žadatel o dotace na zateplování veřejné budovy má možnost získat až 90 % celkových výdajů.
Jednotlivý projekt pak může maximálně dosáhnout na dotaci v hodnotě 200 milionů, minimální finanční náročnost projektu je pak stanovena na hranici 300 tisíc korun. Důležitý je také fakt, že žadatel může v rámci jedné dotační výzvy usilovat o získání financí až pro tři projekty zároveň. Celkem je na dotace pro oblast zateplování veřejných budov vyčleněno 6 miliard korun, čerpání dotací je možné do konce měsíce srpna. Program Zelená úsporám celkově disponoval částkou přesahující 17 miliard korun, které stát získal prodejem volných povolenek na vypouštění škodlivých emisí oxidu uhličitého do ovzduší.
Úspory v šetrných budovách
Další možnost jak dosahovat úspor ve veřejných i soukromých budovách spočívá v jejich přeměně v tzv. šetrné budovy. Právě za tímto účelem byla v září 2009 založena Česká rada pro šetrné budovy, což je organizace mající neziskový statut. V současnosti sdružuje na šest desítek členů, zejména tedy firem z různých sfér stavebního sektoru. Cílem této organizace je dosažení změn na trhu, ve vzdělávání a v legislativě tak, aby docházelo k realizaci novostaveb a rekonstrukcí podle principů udržitelného rozvoje a ekonomického profitu plynoucího z provozu objektu. Dodejme ještě, že působnost takového typu organizací je zcela běžná v zemích jako je Velká Británie, Francie, Německo nebo Japonsko.
Každá snaha se nejlépe demonstruje na objektech, které jsou v obecném povědomí. A tak jako ukázkový příklad slouží budovy Národního divadla v Praze, které byly rekonstruovány z právě důvodu snížení jejich energetické náročnosti. Jednalo se o poměrně rozsáhlý projekt, který byl zaměřen na výměnu systémů klimatizace, vzduchotechniky a vytápění.
Přeměna Národního divadla v divadlo „šetrné“ byla financována metodou EPC (v angličtině Energy Performance Contracting). Jde o to, že veškeré náklady bere na svá bedra dodavatel, nikoli vlastník budovy. Ten prakticky nemusí vynaložit žádný kapitál. Veškeré náklady splácí až z dosažených energetických úspor.
Právě otázka financování podobných projektů ještě zůstává otevřenou kapitolou a teprve se ukáže, zda se pojem šetrných budov propojí s nějakou formou dotací.
Dost možná, že po programu Zelená úsporám stavební trh rozhýbou právě investice do šetrných budov, jelikož skýtají mnohem širší prostor pro stavební a technologická řešení.
