Štítky: fotovoltaika, jaderné elektrárny, energie, elektřina, zdroje
Všichni dnes jistě vnímáme, že se v poslední době diskutuje o výhodách a nevýhodách fotovoltaiky a jaderné energie. Pojďme si tedy společně projít pár základních ekonomických, ekologických a bezpečnostních srovnání těchto dvou významných zdrojů elektrické energie. Záměrně začínám těmi nejméně výhodnými parametry pro fotovoltaiku, tedy ekonomickými hledisky.
Ekonomické ukazatele
Začneme prvním ekonomickým ukazatelem, kterým je pořízení elektrárny.
Abychom mohli srovnávat, budeme vycházet z pořizovacích cen předpokládaných a srovnáme je se skutečností podle zahraničních zdrojů. Takto ovšem budu postupovat i nadále.
Jaderné elektrárny
Jaderná elektrárna v Dukovanech, která měla původně instalovaný výkon 1760 MW, stála v roce 1985 25 miliard Kčs (korun). (Poznámka autora: Byla vystavěna se čtyřmi reaktory o výkonu 440 MW.)
Jaderná elektrárna v Temelíně s instalovaným výkonem 2000 MW, dva reaktory po 1000 MW byla dostavěna v roce 2003 a pořizovací cena byla 98 miliard Kč.
Dostavba dvou bloků Temelínské jaderné elektrárny se plánuje po roce 2020. Mělo by jít o celkový instalovaný výkon 3400 MW (dva reaktory po 1700 MW) a odhadovaná cena je 130 miliard Kč. Poměrně jednoduchým výpočtem podpořeným níže uvedenými studiemi amerických jaderných odborníků a také znalostí českého prostředí však odhaduji skutečnou cenu takové elektrárny na 285 miliard Kč.
Fotovoltaické elektrárny
Fotovoltaická elektrárna o shodném instalovaném výkonu by stála po roce 2020, dle vývoje cen v tomto odvětví, cca 142,5 miliard Kč. Aby mohla fotovoltaika konkurovat jádru v množství vyrobené elektrické energie za rok, musíme dosáhnout dostatečné nadvýroby a tu akumulovat. Proto by se výstavba fotovoltaické elektrárny také výrazně zdražila a první, velmi optimisticky vyhlížející, srovnání proto velmi rychle vezme za své.
Jaderná elektrárna o instalovaném výkonu 3400 MW vyrobí, podle dlouhodobých průměrů, ročně cca 22,1 TWh. Jen pro informaci by tedy nepokryla ani polovinu potřebného zvýšení odběru v ČR, jak uvádí ČEZ výše.
Fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 3400 MW by za běžných podmínek vyrobila cca 7,65 TWh za rok. Zde odhaduji vyhlídky zvýšení účinnosti fotovoltaických zdrojů z již laboratorně vyzkoušených technologií. Abychom tedy docílili stejného výkonu, který nám dává jaderná elektrárna, museli bychom navýšit instalovaný výkon více než trojnásobně a minimálně dvě třetiny tohoto výkonu akumulovat do vhodných akumulačních systémů. Z dostupných informací lze tedy odvodit, že by se pořizovací cena za fotovoltaickou elektrárnu, která bude celý rok dodávat elektrickou energii nepřetržitě a celkový součet výroby bude srovnatelný s elektrárnou jadernou, dostala na 612,75 miliard Kč.
Tady bychom mohli celé srovnání ukončit a říci, stejně, jako jaderní fyzikové zaměstnaní v ČEZ a případně státní úředníci zodpovědní za rozvoj jaderné energetiky, že je fotovoltaika prostě nevýhodná!
Já však budu pokračovat, protože od této chvíle již nenajdeme mnoho kladů jaderné energetiky a mnoho záporů fotovoltaické energetiky.
Provozní náklady...
Ano, jasně, provozní náklady obou srovnávaných zdrojů elektrické energie jsou naprosto nesrovnatelné. Při životnosti jaderné elektrárny, která je dle projektu Temelína 30 let, jak uvedla Dana Drábová, ředitelka Úřadu pro jadernou bezpečnost ČR, bude potřeba nakoupit jaderné palivo v ceně 1,547 miliard Kč za rok, tzn. nejméně za 46,41 miliardy Kč během životnosti.
Dalšími nezanedbatelnými náklady jsou pracovní síly, kterých je na jaderné elektrárně mnohonásobně více než na elektrárně fotovoltaické.
Jaderná elektrárna má velmi vysoké náklady na údržbu a bezpečnost systému a nemalé náklady i na „odstupné" pro okolní obce a region. Tyto náklady bohužel neumím přesně specifikovat, protože se vcelku nikde nedají zjistit.
Vycházím-li z údajů na stránkách ČEZ, že výrobní náklady na jednu kWh jsou 60 haléřů, je jasné, že tyto náklady budou činit cca 40 haléřů na kWh. U elektrárny Temelín jsem došel k částce kolem 35 haléřů na kWh, protože ČEZ uvádí výrobní náklady na kWh ve výši 70 haléřů, ale výrazně se zde zvýšily náklady na výstavbu. Budu tedy počítat pouze 30 haléřů, protože se může provoz proti předchozím elektrárnám zlevnit. Náklady na provoz by pak činily cca 198,9 miliard Kč za 30 let.
Provoz fotovoltaické elektrárny oproti tomu nevyžaduje takovou péči a na takto rozsáhlé elektrárně lze počítat s provozními náklady kolem 12,24 miliardy Kč. Další nezanedbatelnou investicí bude během životnosti fotovoltaické elektrárny výměna akumulátorů po 15 letech a výměna výkonových prvků střídačů po 10 letech, tedy dvakrát během životnosti. Akumulátory by pak vyšly na 213,75 miliard Kč a výkonové prvky střídačů by vyšly na 2 × 5,35 = 10,7 miliard Kč.
Co s vyhořelým palivem?
A je to tady! Provozovatel jaderné elektrárny odevzdává na tzv. „jaderný účet" 5 haléřů za každou vyrobenou kWh. Pominu-li otázku, jestli je tato částka dostatečná, je jednoduše vypočitatelné, že jen na tento účet se musí ročně zaplatit 1,105 miliardy Kč, což za 30 let provozu znamená částku 33,15 miliard Kč.
Co bude s fotovoltaickými elektrárnami po 30 letech?
A už je to tu zase! Fotovoltaická elektrárna je 100 % recyklovatelná, tzn. že si výrobci celou elektrárnu rozeberou a recyklují její jednotlivé součásti na nové výrobky. Ale co bude s jadernou elektrárnou?! Podle informací uvedených na stránkách společnosti Econnect (http://www.ecn.cz/ENV/Temelin/TRIMYTY.HTM) se můžeme dočíst o zkušenostech amerických vlastníků jaderných elektráren a o problémech americké vlády s likvidací již zastaralých jaderných elektráren v USA. Velmi rychle totiž rostou ceny za likvidaci elektráren a průměrná cena likvidace převyšuje desetinásobně jejich pořizovací ceny.
Pokud tedy srovnáme finanční náročnost jaderné elektrárny o instalovaném výkonu 3400 MW s fotovoltaickou elektrárnou o shodném instalovaném, resp. z důvodu výroby redukovaném, výkonu, dospějeme k závěru, že jaderná elektrárna nás za 30 let provozu bude stát 3413,46 miliard Kč (pokud bych uvěřil slibům jaderných odborníků ČEZ a státních úředníků, šlo by o částku minimálně 1708,46 miliard Kč).
Fotovoltaická elektrárna by proti tomu vyšla na pouhých 849,44 miliard Kč, což znamená výrobní náklady na jednu kWh ve výši 1,28 Kč oproti více než dvounásobné výrobní ceně kWh z jaderné elektrárny.
Pokud jste tedy dočetli až sem, jistě uznáte, že ani ekonomická nevýhodnost elektrárny s využitím nevyčerpatelného zdroje, jakým je světlo, se neprokázala.
A to příště budeme psát o aspektech daleko důležitějších než jsou peníze, a to o zdraví, přírodě a bezpečnosti!
