Štítky: školné, vysoká škola, studenti, peníze, ministerstvo
Zavedení školného je jak se zdá nevyhnutelné. Každý student tak bude v budoucnu přispívat své vysoké škole na provoz. Placení školného má celou řadu kladných stránek, ale často se zapomíná na stránky záporné. Jaké problémy může placené školné přinést? Jak ovlivní kvalitu výuky?
Zavedení školného na vysokých školách je dnes již skoro odsouhlasenou věcí. Shodly se na tom totiž tři strany, které s největší pravděpodobností sestaví vládu pro nadcházející funkční období. Podle prvních informací má jít o platbu do maximálně 10 000 Kč za jeden semestr vysoké školy. Bakalářský titul tak vyjde na částku 60 000 Kč a navazující magisterský titul na dalších 40 000 Kč. Suma sumárum jde o částku, která může dosáhnout až 100 000 Kč za každého studenta.
Zavedení školného problémy škol nevyřeší
Všichni si od zavedení školného slibují automaticky zlepšení přístupu škol. Ale z jakého titulu? Proč by najednou měla škola od základu změnit své fungování, když se pouze změní směr, od koho peníze budou putovat. Zavedené pořádky nevyřeší nějakých 10 000 Kč za semestr, ale je nutné provést reformu školství obecně. Aby docházelo ke kvalitní výuce podle kvalitních studijních plánů a materiálů. Aby studenti byli v kontaktu s praxí, dokázali samostatně fungovat a nebylo potřeba každého absolventa vždy do pracovních činností zaučovat naprosto od nuly. Praxe, názornost a přístup škol, to jsou hlavní myšlenky, kam by se měl směr ubírat. Tím pádem rozhodně školné nevyřeší neutěšenou situaci na našich vysokých školách.
V zahraničí zadarmo u nás za peníze
K velmi zajímavému paradoxu může dojít, pokud u nás bude zavedeno školné. Studenti i dnes v řadě případů využívají studium v zahraničí a tím získávají plusové body na trhu práce. V současnosti jde spíše o plus k tradičnímu studiu. V systému placení školného již studium v zahraničí bude mít význam i ekonomický. Ostatní náklady jsou relativně srovnatelné, takže pokud student ušetří 10 000 Kč za semestr tím, že bude studovat v zahraničí a navíc získá titul na zahraniční škole, plusy takového přístupu rozhodně převáží. Můžeme se tak dostat do situace, kde bude celá řada studentů raději studovat kvalitní zahraniční školy, bezplatně a naše školy budou mít stále problémy s nekvalitou a špatnými výsledky.
Více dětí – mnoho problémů
Systém zavedení školného se výrazně dotkne celé řady rodin. Pokud rodina navíc bude mít několik dětí, které obvykle skoro současně studují na vysoké škole, částky se samozřejmě úměrně zvyšují. Může tak dojít k velkým problémům prakticky ve všech rodinách, jelikož platit například 30 000 za semestr, za tři děti na vysoké školy se dotkne i vyšších platových tříd, natož pak průměrného občana s logicky menší než průměrnou mzdou. Systémy sociálních podpor a stipendií je tedy nutné nastavit velmi prozíravě, aby nebylo placené školné výrazně kontraproduktivní.
Zadlužení už za školních studií
Nedávno propuknutá (a doufejme již částečně zažehnaná) finanční krize byla způsobena neadekvátním zadlužováním (především v USA). To vedlo k enormnímu nárůstu nesplacených pohledávek bank, které pak následně měly problémy s likviditou a obecně s provozováním a fungováním. Učit již studenty a mladé lidi si půjčovat rozhodně není tou nejsprávnější cestou. Půjčku na studium nahradí jiné druhy půjček. V případě nemožnosti splácet jsou půjčky kryty dalšími půjčkami a spirála se naplno roztáčí. Exekuce, finanční problémy a strach. To je to, co by rozhodně neměli zažívat lidé při studiu nebo bezprostředně po něm. Půjčka na studium, obvykle tedy splatná po dostudování, může tedy výrazně poškodit absolventa. Je očekáváno, že ihned po škole získá nadprůměrný plat. Ale bude tomu skutečně tak? Bude po absolvování školy student schopen splácet půjčku za studium, která může být až 100 000 Kč. Bude na to mít sílu. Jak budou půjčky koncipovány? Jak budou úročeny? To jsou otázky, které bude velmi složité vyřešit, jelikož absolvent nebude zdaleka mít plat, kterým by snadno pokryl své závazky ke škole a navíc, vždy s novým místem, prací a lokalitou vyvstávají otázky bydlení. Člověk si obvykle chce půjčit na byt, avšak v případě i menšího dluhu za školné, není prakticky možné jinou půjčku řádně v bankovních institucí získat. A tím pádem je výrazně brzděn rozvoj a chuť hledat nová místa v jiných lokalitách.
Přivýdělek při škole
Ano, řada brigád, praxí či možností si přivydělat je velmi vhodným argumentem pro stranu přijetí školného. Avšak pravidelná brigáda, pravidelné zaměstnaní, pravidelné vstávání a docházka jde velmi špatně skloubit s klasickým prezenčním studiem a tím rozhodně musí trpět i řádka obsahová. Ať už v přijímání informací s ohledem na (ne)docházku na přednášky, tak i v ohledu znalostním, jelikož na učení a biflování nezbývá mnoho času. Kvalita vzdělání tak opět ustupuje do pozadí za fakt získat titul s co nejmenší námahou a dokázat si placené školné sám ufinancovat nějakou brigádou.
