Štítky: dluhy, půjčky, úvěr, banky, peníze
Při úvěrové smlouvě a prakticky každé půjčce vyžaduje banka či nebankovní instituce poskytující peníze určitou formu ručení. Vhodně k tomuto účelu slouží nemovitosti, movité věci a osoby. U ručení majetkem je relativně jasné, jak vše probíhá. Půjčka je obvykle do výše ručitelského závazku, takže v případě nesplácení daná věc, která je předmětem ručitelského závazku přechází do vlastnictví poskytovatele půjčky. U ručení osobou je situace logicky naprosto odlišná.
Ručitel tedy spoludlužník
Ručitel, užívá se termínu spoludlužník, je osoba, která je ve smlouvě o půjčce postavena na stejné straně jako dlužník
Nejčastěji je spoludlužníkem osoba, která s dlužníkem žije ve stejné domácnosti. Zajímavé je, že manželé, kteří nemají zúžené společné jmění, jsou spoludlužníky vždy, respektive druhý z manželů, který o půjčku nežádá, se automaticky stává spoludlužníkem. V některých případech je možné, aby spoludlužníkem byla i osoba, která nemá s dlužníkem žádný vztah.
Kdo je tedy vlastně spoludlužník?
Jedná se o osobu, která je bance povinná stejně jako dlužník. Fakticky sice půjčku splácí dlužník, ale je za ní odpovědný i spoludlužník. V případě nesplácení přicházejí upomínky i jemu a i on může mít logicky problémy například při exekutorském řízení. Spoludlužník má tak naprosto stejná práva a povinnosti jako dlužník samotný. Důležité je si uvědomit, že i spoludlužník je vedený jako ten, kdo splácí určitý úvěr, takže může mít následně problém se získáváním svého vlastního úvěru. Banka ho může například kvůli opožděným splátkám dlužníka evidovat v registru dlužníků a tím pádem nemá ani šanci žádný úvěr získat. Proto je vždy velmi důležité pečlivě zvažovat komu, za jakých podmínek a jak dlouho se bude spoludlužník na závazku podílet.
Splácení dluhů
Splácení dluhů tedy probíhá společně a nerozdílně. Bance je ve své podstatě jedno, od koho peníze obdrží. Záleží pouze na tom, aby v daný okamžik na účtu banky zkrátka byly. V praxi do spoludlužnického vztahu vstupuje i více osob. V případě problémů pak má věřitel právo zvolit si libovolného spoludlužníka jako prvního a toho požádat o splacení celého závazku. Ano, každý spoludlužník je zavázán celou půjčkou. Nejde tedy rozdělit půjčku dle počtu spoludlužníků, ale všichni mohou být povinni splatit celou půjčku. Samozřejmě jakmile dojde k uspokojení závazku věřitele, ten není oprávněn požadovat peníze po dalších spoludlužnících. Vždy má nárok pouze na danou původní dlužnou částku.
Jestliže je tedy dluh splacen jakýmkoliv spoludlužníkem či dlužníkem samotným, závazek a povinnosti ostatních zanikají.
K dalším termínům, které se často v úvěrových smlouvách vyskytují, bezesporu patří i přistupitel k závazku.
Zajímavé je, že ani samotné banky v tomto ohledu nemají úplně jasno. Přistupitel je osobou, která funguje jako spoludlužník. Tedy, že za závazky odpovídá stejně jako dlužník samotný. Často se používá termín odpovědnost společná a nerozdílná. Tudíž přistupuje k danému závazku v tu chvíli, kdy dlužník nesplácí. Jako druhé použití přistupitele se používá osoba, která dluh celý převezme. Tudíž místo dlužníka se zaváže věřiteli daný dluh zaplatit. Věřitel obvykle musí dát k tomuto převzetí souhlas.
