Premiér České republiky a předseda ODS Petr Nečas poskytl portálu www.usporim.cz ekluzivní rozhovor. Trojkoaliční vláda chce prosadit zásadní reformy. Jak se dotknou života lidí? "Reformy a úsporná opatření jsou nezbytným předpokladem vyhnutí se vážným ekonomickým problémům, kterými dnes prochází řada evropských států." říká Petr Nečas
Jak by se daly ve stručnosti charakterizovat priority vašeho kabinetu, které se týkají veřejných financí?
Prioritou je provést takové změny, které povedou k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Naším cílem je zastavit zadlužování naší země, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaného hospodaření státu. Nejaktuálnějším úkolem je sestavení úsporného rozpočtu na příští rok. Budeme šetřit a začneme především “odshora”, tedy u státu. V další fázi však musíme uskutečnit reformy, přičemž nejklíčovější jsou změny důchodového a zdravotnického systému. Za zásadní dále považujeme boj s korupcí, snižování byrokracie, zjednodušení daní a podporu vzdělávání - tím i konkurenceschopnosti naší země.
Jak se budou nově komunikovat nepopulární kroky, jako je zvyšování daní, zavádění školného, či zdravotnických poplatků tak, aby veřejnost neodpověděla nějakým podobným krokem při volbách, jako na podzim 2008, kdy na protest proti Julínkově reformě, ztratila ODS všechny krajské hejtmany?
Reformy a úsporná opatření jsou nezbytným předpokladem vyhnutí se vážným ekonomickým problémům, kterými dnes prochází řada evropských států. Naše země naštěstí není díky uměřené rozpočtové politice v uplynulých čtyřech letech v tak složité situaci jako například Řecko, proto nebudou tyto kroky tak bolestivé, jako v některých jiných zemích. Budeme lidem důkladně vysvětlovat důvody zavádění těchto opatření, z nichž některá skutečně nebudou populární. Přinesou však efekt do budoucna. Pokud bychom je neuskutečnili, mohla by zhoršující se ekonomická situace země vyvolat už v blízké době mnohem bolestivější dopady na široké vrstvy obyvatel.
Lze počítat s tím, že stát i v nepříznivých finančních podmínkách bude nějakým způsobem podporovat vybrané sociální skupiny? Nebo se sociální sítě budou stavět spíše na míru potřebným?
Konzervativní politika myslí na sociálně potřebné. Každému, kdo se nezaviněně dostane do složité sociální situace, stát podá ruku. To neznamená, že budeme pomáhat těm, kteří zneužívají sociální systém a stávají se jeho černými pasažéry. Tito lidé o dávky přijdou. Zároveň chceme motivovat lidi k aktivitě. Systém bude nastaven tak, aby bylo výhodnější pracovat, než pobývat v sociálním systému.
A jak chcete o výhodnosti modelů přesvědčit opozici tak, aby v příštím volebním období vše nezastavila?
Na klíčových reformách chceme s opozicí vyjednávat. Bylo by nemoudré, aby například za čtyři roky jiná vláda rušila penzijní reformu. Hodně bude ovšem záležet na samotné opozici, jestli tuto podanou ruku přijme nebo bude politikařit a jakoukoli smysluplnou dohodu blokovat jako doposud. Jsme ochotni přistoupit k jednání, které ovšem nemůže znamenat naprosté rozmělnění těchto reforem.
Kritizované jsou i procedury jako příprava liniových staveb, programy jako zelená úsporám, co se změní tak, aby lidé viděli, že stát skutečně dokáže efektivně hospodařit s jejich penězi?
Vše musí být daleko transparentnější. Veškeré zakázky budou zveřejňovány na internetu a tím je vystavíme veřejné kontrole. Firmy s netransparentními vlastníky se vůbec nebudou moci zakázek účastnit. Úspory se budou týkat i dopravních staveb, kde budeme hledat co nejekonomičtější řešení i v porovnání s běžnými zvyklostmi v zahraničí.
Jaká je vaše ideální vize fungování státu? Jaké služby a za kolik by si podle vás měli lidé od státu kupovat?
Ideální stát je malý, efektivní a co nejvíce svobodný. Z toho vyplývají naše dlouhodobé cíle – co nejméně přerozdělování, pomoc jen potřebným a co nejvíce svobodného rozhodování. Stát má působit pouze tam, kde selhává trh. Nemá jej nahrazovat, ale doplňovat. Chceme k této ideální vizi dospět postupně. Snižováním byrokracie ve státní správě, zjednodušováním všech úředních postupů, jejich elektronizací, snižováním počtu razítek a formulářů, zjednodušováním právních předpisů. Je to nelehký a dlouhodobější úkol, který jsme zahájili v posledních letech a chceme v něm pokračovat. Stát na druhou stranu musí zajistit bezpečnost občanů, chránit jejich občanská a vlastnická práva.
Platí podle vás přímá úměra - menší stát, menší výdaje - menší fiskální potíže?
Automaticky to neplatí. Důležité je, aby veřejné finance byly v rovnováze a netrpěly nebezpečným růstem zadlužování. Toho chceme dosáhnout. Výdaje se tedy musí přizpůsobit tomu, kolik stát je schopen vybrat na daních.
Lidé v Česku jsou zvyklí mít nad sebou pořád nějaké plány s delší vizí, nejsou ochotni moc improvizovat. Jak proto změníte státní výdajovou politiku v dlouhodobém horizontu?
My uvažujeme nejen v krátkodobém, ale i v dlouhodobějším horizontu. Všechny reformy tomu budou podřízeny. Dáváme na ně mnohem větší důraz než na jednoduché, ale v této fázi potřebně “škrty” v rozpočtu. Dotknou se nejen současných, ale i budoucích generací. To je důležitá součást naší strategie. Budeme je dělat proto, aby se právě naše děti a vnuci nedostaly v budoucnu do vážných problémů. Například reforma penzí či zdravotnictví je ukázkou dlouhodobých změn.
Jak se nová vláda postaví tlaku průmyslové lobby na zavedení eura v tuzemsku i přes evidentní potíže eurozóny?
Současné problémy eurozóny ukazují, že toto téma není na pořadu dne. Diskuse nad zavedením eura by nicméně měla proběhnout především na odborné úrovni. V každém případě stále platí, že bychom měli do eurozóny vstoupit, až výhody tohoto kroku pro naše občany převáží nad zápory.
Uvažujete o nějaké těsnější spolupráci s novou slovenskou vládou při prosazování nadstátních pravidel, třeba pro regulaci finančních trhů, bankovních regulací, apod?
Se Slovenskem máme dlouhodobě stabilní a přátelské vztahy nehledě na vlády, které byly v obou zemích. V tom samozřejmě budeme pokračovat. Po delší době se na obou stranách hranice zformovala středopravicová vláda ve stejném okamžiku, což nás určitě sblíží i v řadě konkrétních otázek i pohledů na řešení například ekonomické situace.
Proč se otázka úspor státních financí zmenšuje podle vás pouze jen na problém výdajů, a neřeší se i struktura příjmů státu?
Rozpočtové deficity nevyřešíme tím, že budeme více přerozdělovat. Tím jenom utlumíme ekonomický růst, což bude mít další dopady do rozpočtu. To samozřejmě nevylučuje dlouhodobou diskusi nad strukturou příjmů státu, zejména poměru přímých a nepřímých daní a odvodů.
Říká se, že každá vláda musí prosadit klíčové reformy v prvních dvou letech vládnutí, jak to máte rozvrženo vy?
Stav veřejných financí i ekonomická situaci si žádá rychlé, ale zároveň pečlivě promyšlené kroky. Většinu našich plánů tedy budeme chtít prosadit co nejdříve.
Je podle vás étos úsporných opatření, který vláda prosazuje, dlouhodobě udržitelný? Co přijde po něm?
Podobně se chovají všechny vlády v Evropě. Jedná se o celkovou změnu atmosféry vyvolanou globální krizí, která ještě není u konce. Nejde o dočasný výkyv chování vlád, bude nutné chovat se zodpovědně i v budoucnu. Dnes šetří i socialistické vlády, jako například ve Španělsku, protože jim nic jiného nezbývá.
Děkuji za rozhovor
Renata Vespalcová
