Štítky: práce, zaměstnavatel, zaměstnanec, škoda, pojištění
Za věci, které se do práce obvykle nosí, odpovídá zaměstnavatel do limitu 10 000 Kč. Stejně tak zaměstnavatel odpovídá do limitu 10 000 Kč za věci, které se do práce obvykle nenosí. V případě, že zaměstnanec do práce donese věc, která se do práce obvykle nenosí a zaměstnavatel ji převezme do zvláštní úschovy, tak potom odpovídá zaměstnavatel za škodu v plné výši.
Jaký je finanční limit?
Právo na náhradu škody zaniká, jestliže není škoda zaměstnancem zaměstnavateli ohlášena do 15 dní ode dne, kdy se zaměstnanec o škodě dozvěděl.
Čtěte také:
Kdy odpovídá zaměstnavatel za věci zaměstnance?
Odpovědnost při odvracení škody
Zaměstnanci v práci vykonávají sjednanou práci, ale také si musí počínat tak, aby nedošlo ke škodě. Když zaměstnanec zpozoruje, že může dojít ke škodě je povinnen upozornit nadřízeného nebo sám zakročit. Odpovědnost při odvracení škody je uvedena v § 266. Utrpí-li zaměstnanec úraz během zákroku proti škodě, tak se tento úraz považuje za pracovní úraz. Zaměstnanec má při odvracení škody nárok na náhradu škody od zaměstnavatele, a to i na náhradu účelně vynaložených nákladů.
Odpovědnost na odložených věcech
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci dle § 267 za škodu na věcech. Při zkoumání odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na odložených věcech se však posuzuje, zda se jedná o věci, které se obvykle do práce nosí (např. oblečení a obuv bez ohledu na jejich cenu, hodinky, prsteny nebo aktovka neboli takzvané běžné osobní předměty, mobil) nebo nikoliv. K tomu, aby měl zaměstnanec nárok na náhradu škody, tak musí být splněny dvě zákonné podmínky:
- Dané věci si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů u svého zaměstnavatele.
- Věci byly odloženy na místě k tomu určených nebo obvyklých. K úschově osobních věcí se zpravidla používá uzamykatelná šatní skříňka. Zaměstnavatel samozřejmě může ať již v pracovním řádu nebo vnitřním pokynu podrobněji popsat a vymezit, kam mají zaměstnanci své svršky a osobní předměty odkládat a jak je mají zabezpečit.
U zaměstnanců pracujících v kanceláři je poněkud odlišná situace. Tito zaměstnanci, na rozdíl od zaměstannců pracujících ve výrobě nebo v průmyslu, zpravidla při své práci neodkládají hodinky, prsteny nebo mobily a zaměstnavatelé za odcizení těchto věcí neodpovídají.
