Jako studující má každý možnost určitým způsobem si přivydělat. Vždy se nějaká ta koruna na hýřivý studentský život hodí a obzvláště pak na vysoké škole, kde není obvykle povinná docházka a student si může rozvrh navolit podle svého uvážení, se nabízí řada možností, jak si přivydělat či najít dlouhodobé zaměstnání.
Díky souběžnému studování a práci má student od státu určitá zvýhodnění.
Student obvykle hledá brigádu, či přivýdělek.
Budeme brát v úvahu, že student nebude vázán klasickou smlouvou na plný úvazek, ale jiným smluvním způsobem. U nás je nejčastějším smluvním vztahem na „zkrácený" úvazek dohoda o provedení práce a dohoda o provedení pracovní činnosti. Další možností je příležitostná činnost a podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), kterou si probereme ve vlastním článku, zaměřeném na podnikání studentů. Ale zpět k dohodám.
Dohoda o provedení práce
je nejideálnějším řešením pro kratší brigádu, respektive brigádu, kdy naše činnost u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 150 hodin. To je právě limit, na který se může maximálně tento smluvní vztah uzavřít. Dohoda o provedení práce je samozřejmě definovaná v Zákoníku práce, kde se mimo jiné uvádí i minimální hodinová mzda 48,10 Kč. Zvláštností je možnost uzavření této dohody i ústně, avšak pro oboustrannou jistotu je samozřejmě vhodnější písemná forma. Proč ale dohodu o provedení práce uzavírat, když je maximálně na již zmíněných 150 hodin? Odpověď je jednoduchá. Nulové pojistné. Tedy zaměstnavatel ani zaměstnanec neplatí zdravotní ani sociální pojištění, i kdyby si za daných 150 hodin vydělal třeba i 100 000 Kč. Právě v tomto ohledu je dohoda o provedení práce velmi hojně využívána a pro letní brigádu snad ideální řešení. Zdanění u dohody o provedení práce probíhá standardním způsobem, jako z jakékoliv jiné „brigády" a to si uvedeme na konci celého článku.
Dohoda o pracovní činnosti.
Druhou velmi oblíbenou formou zvláště u dlouhodobých brigád je Dohoda o pracovní činnosti.
Ta má své omezení v maximálně polovině stanovené týdenní pracovní doby v průměru za jeden rok. Tato dohoda o pracovní činnosti musí být podle Zákoníku práce písemná. Z tohoto smluvního vztahu již zaměstnavatel i zaměstnanec platí zdravotní i sociální pojištění jako při pracovním poměru. Pokud však příjem za měsíc nepřesáhl hranici 1 999 Kč, nemusí se zdravotní ani sociální pojištění platit vůbec. V tom tkví výhody v porovnání s klasickým pracovním poměrem.
Příležitostná činnost osvobozená od daně
Třetí možností je příležitostná činnost osvobozená od daně.
Jde o situaci, kdy součet všech příjmů bez odečtení výdajů nepřesáhne v kalendářním roce 20 000 Kč, není nutné tyto příjmy zdanit. Takovou situaci představují však přesně vymezené činnosti. A to příležitostné činnosti (bez živnostenského listu), příležitostný pronájem movitých věcí a zemědělská výroba, kterou neprovozuje podnikatel. Podnikání studentů jako OSVČ si přiblížíme v nejbližších dnech v rozsáhlejším článku.
Zdanění příjmů u studentů a brigád
Stěžejní hodnotou pro určování zdanění je 5 000 Kč za měsíc. Pokud si student za měsíc vydělá do 5 000 Kč má dvě možnosti. Buď podepíše Prohlášení poplatníka k dani a zaměstnavatel odvede z odměny zálohu na daň sníženou o slevy na dani a na konci roku se provede zúčtování daně ze mzdy. A druhou možností je, že student nepodepíše Prohlášení poplatníka k dani a zaměstnavatel tak okamžitě srazí z odměny 15% srážkovou daň pro finanční úřad. V tu chvíli již tuto odměnu nemusíme nikde dále uvádět a vše je z daňového hlediska správně vyřešeno.
Druhou možností je výdělek větší než 5 000 Kč za měsíc. V tu chvíli má zaměstnavatel povinnost odvést zálohu na daň. Samozřejmě při podepsání Prohlášení poplatníka k dani na konkrétní měsíc brigády bude záloha nižší a logicky čistý zisk, respektive výplata brigádníka vyšší. Na konci roku pak následuje zúčtování daně ze mzdy.
Další možností, jak si přivydělat, je zřízení vlastní živnosti
30.9.2009
