Po dovršení 18-ti let jsme plně způsobilí k právním úkonům, tudíž se můžeme i jako studenti nerušeně vrhnout do tajů samostatného podnikání. Student jako podnikatel má řadu výhod jak z daňového hlediska, tak u zdravotního a sociálního pojištění
Ale pěkně popořádku.
Student, respektive student podnikatel, má naprosto stejné podmínky při začátcích v podnikání jako jakákoliv jiná osoba. Nejprve je třeba si upřesnit, jakou formu podnikání je třeba zvolit.
Jako samostatně výdělečně činná osoba musíme zjistit, zda k účelu našeho podnikání potřebujeme živnostenský list (různé druhy živnosté), jiné oprávnění (daňový poradce, tlumočník) či vůbec nic (autoři, spisovatelé, herci, hudebníci).
Živnostenský list i pro studenta
Pokud ke svému podnikání potřebujeme živnostenský list, jedná se o jednu z forem živností popisovaných přesně v Živnostenském zákoně.
Jde buď o volnou živnost, vázanou živnost, řemeslnou živnost či koncesovanou živnost.
Získáním živnostenského oprávnění se budeme zabírat v dalších dílech seriálu o podnikání studentů. Zatím nám postačí informace, že na každém Živnostenském úřadě vám rádi poskytnou veškeré podrobnosti a postup, jak živnost snadno a hlavně správně nahlásit a začít.
U druhé formy podnikání jako daňový poradce, či tlumočník je vždy třeba určitých specifických faktorů. U daňových poradců je to například členství v komoře a praxe, takže student se obvykle samostatným daňovým poradcem při svém studiu stejně nestihne stát.
Třetí formou samostatného podnikání je takzvaná Osoba samostatně výdělečně činná bez živnosti. Zákon opět přesně definuje, které činnost nepatří mezi živnosti. Jedná se o zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství, činnost autorů, nezávislá podnikání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů. Sem patří herci, spisovatelé, hudebníci a činnosti podle zvláštních předpisů, ke kterým je obvykle třeba určitá státní či jiná zkouška. Jde o činnosti makléřů, exekutorů, advokátů, správců konkurzní podstaty, psychoterapeuti a podobné avšak jasně specifikované činnosti v živnostenském zákoně.
To by tedy byl začátek podnikání a jeho povinné náležitosti. Díky novému jednotnému registračnímu formuláři zvládneme všechny úvodní náležitosti jedním tahem. Jde o registraci a všechna potřebná ohlášení (na finančním úřadě, na pojišťovně, na správě sociálního zabezpečení a popřípadě na živnostenském úřadě pro získání živnostenského oprávnění). Díky novelizaci a modernizaci je tak registrace pro podnikání podstatně snazší a rychlejší než před několika lety.
Vedlejší činnost
Studenti mají velkou výhodu v tom, že jejich hlavní činností je studium a tudíž podnikání je vždy činností vedlejší.
To je důležité pro možnost za určitých podmínek neplatit pojistné vůbec či zálohy platit nižší než minimální. Vždy je však nutné pojišťovnu či správu sociálního zabezpečení informovat o dalším pokračování studia, aby nedošlo k nedoplatkům či neshodám s vaším placením.
U zdravotního pojištění se tak jedná o placení jen ze skutečně dosaženého zisku v roce, o který se jedná. Zálohy nejsou povinné.
U sociálního pojištění je hraniční roční zisk 56 532 Kč pro rok 2009. Pokud přesáhnete tuto částku, je placení pojištění povinné. Celkové sociální pojištění se pak platí podle záloh z posledního přehledu příjmů, avšak musí být vyšší než minimální zálohy pro vedlejší činnost a to je 639 Kč pro rok 2009.
Daňová sleva na studenta
U zdaňování studentů jako podnikatelů také nalezneme jednu několika tisícovou výhodu.
Jedná se o slevu na studenta. Jako každý podnikatel musí i student na konci roku uvést své příjmy v daňovém přiznání a zaplatit z nich příslušně vypočtenou daň z příjmu.
Student má možnost od vypočtené daně odečíst slevu na poplatníka ale navíc i slevu na studenta.
Pro rok 2009 se jedná o částky 24 840 Kč slevu na poplatníka a plus 4 020 Kč slevu na studenta. Slevu na poplatníka může uplatnit kdokoliv na celý rok, avšak slevu na studenta může pouze osoba studující na státem uznané škole v daném období a mladší 26 let (u doktorského studia mladší 28 let). V konečném důsledku jsou ještě samozřejmě zohledněny odečitatelné položky z daní jako dary, úroky z úvěrů, penzijní připojištění, životní soukromé pojištění či příspěvky odborové organizaci.
