Štítky: daně, státní rozpočet, pokladna, finance, ekonomika
Daně jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů rozpočtu prakticky každé země. Kam ale jednotlivé daně, respektive peníze z daní vůbec proudí, ví už málokdo.Nejprve je nutné si říci, jak takový rozpočet vůbec vypadá.
Rozpočtové určení daní
Patří do něj složka příjmová, kterou představují především daně, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a transfery, tedy platby, za které nenáleží náhrada – nejčastěji určité formy dotací.
Každý rozpočet má ale i složku výdajovou, která zahrnuje běžné a kapitálové výdaje.
Teď již k daňovým příjmům, které jsou stěžejní položkou v rozpočtech v naší zemi. Daně a jejich rozpočtové určení je exaktně dáno ze zákona. Je přesně stanoveno, která daň do jakého z veřejných rozpočtů plyne. Nejčastěji jde o obecní, krajské a státní rozpočty. Faktické dělení daní spočívá v selekci na daň z příjmu a kapitálových výnosů, vnitřní daně ze zboží a služeb, poplatky a daně z vybraných činností a služeb, daně z mezinárodního obchodu a transakcí, majetkové daně, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a daně z objemu mezd. Rozpočtové určení daní (RUD) je plně v kompetenci jednotlivých států. Jejich využití u obcí již není nikterak účelově svázáno a obce si rozhodují sami, jakým způsobem s danými prostředky naloží.
Pro rozpočtové určení daní se v praxi používají dva termíny.
Svěřená a sdílená daň
Svěřená daň představuje prostředky, které patří pouze do určitého druhu veřejného rozpočtu. Sdílená daň představuje takový výnos, který je procentuálně rozdělen do více druhů rozpočtů.
Od 1. 1. 2008 je pak tedy rozpočtové určení daní pro jednotlivé obce následující:
a) výnos daně z nemovitostí, které se nacházejí na území obce,
b) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů,
d) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písm. c)
e) podíl na 21,4 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d).
f) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou
výnosů uvedených v písmenu h) a v § 3 odst. 1 písm. a),
g) 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně.
h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou
daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby.
Rozpočtové určení daní pro jednotlivé kraje – paragraf 3 :
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s
výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických
osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem
daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 8,92 % z celostátního z hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osobo
vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů
fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písm. c) a d),
f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s
výjimkou výnosů uvedených v písm. a) a v § 4 odst. 1 písm. h).
Mezi jednoznačné výhody tohoto systému, který doznal změn v průběhu několika posledních let, je především zajištění rozpočtových příjmů územních samosprávných celků i po uskutečnění reformy veřejné správy. Dále pak jednoznačná stabilizace daňových příjmů jednotlivých obcí a od toho odvislá možnost dlouhodobějšího plánování investice a nejrůznějších projektů v rámci autonomního rozhodování každého územního samosprávného celku. A v neposlední řadě je výhodou tohoto systému RUD větší podíl sdílených daní, díky čemuž dochází k efektivnějšímu přerozdělování a smazávání výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony
Zdroj: graf - www.mfcr.cz
