Štítky: práce, zaměstnání, zaměstnanec, nezaměstnanost, nezaměstnanost
Počet občanů pracujících na černo v Česku příliš neklesá. Během krize naopak stoupl. Práce na černo však nevyplácí a znamená velké riziko, při prokázání práce na černo pověřenými úřadu hrozí zaměstnanci i zaměstnavateli vysoké pokuty. Vymlouvat se na uzavřenou ústní dohodu o provedení práce již není v letošním roce možné.
Dohoda o provedení práce
Jedním z legislativních opatření směřujících proti snížení práce na černo je legislativní změna u dohody o provedení práce. Ještě v roce 2010 bylo možné uzavřít dohodu o provedení práce ústně, na což se většina zaměstnavatelů při případné kontrole ze strany úřadu práce nebo České správy sociálního zabezpečení vymlouvala. V roce 2011 však musí být i dohoda o provedení práce uzavřena písemně, jinak je neplatná.
Co je to práce na černo?
Jednoduše můžeme práci na černo charakterizovat jako práci, ze které neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel žádné daně, zdravotní a sociální pojištění. Legislativně je práce na černo (tj. nelegální práce) upravena v § 5, písmenu e) zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Nelegální prací se rozumí práce fyzické osoby pro právnické osoby nebo fyzickou osobu a nejedná se přitom o práci na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy nejedná se o manžela (manželku) nebo dítě této osoby. Dále se nelegální prací rozumí práce cizince, který vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení k zaměstnání.
Co je to „švarcsystém“?
K porušování zákona dochází i v případě, že pracovní činnost pro zaměstnavatele vykonávají OSVČ a jedná se přitom o závislou činnost, kterou je potřeba vykonávat prostřednictvím vlastních zaměstnanců. V tomto případě šetří zaměstnavatel rovněž náklady, protože nemusí platit za své zaměstnance zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 % na sociálním a 9 % na zdravotním pojištění. Při sjednané odměně 20 tisíc Kč, tak činí úspora 6 800 Kč. Určit, kdy se jedná o závislou činnost a kdy o samostatnou výdělečnou činnost, není přitom pro kontrolní orgány až tak těžké. Samostatná výdělečná činnost má několik znaků, především však znak samostatnosti, zatímco při závislé činnosti (klasickém zaměstnání) je vztah nadřízenosti a podřízenosti.
Finanční sankce jsou vysoké
V případě, že kontrolní orgány prokáží práci na černo, tak musí zaměstnavatel počítat s vysokými pokutami. Maximální pokuta totiž činí 5 miliónů korun. Pokutě se však nevyhne ani občan pracující na černo. V současné době může dostat pokutu 10 tisíc Kč. Vláda však uvažuje o zvýšení této hranice až na 100 tisíc Kč. Pokud občan během práce na černo pobíral podporu v nezaměstnanosti či jiné dávky, tak je musí vrátit.
Zaměstnávání bez povolení je trestný čin
Zaměstnávat cizince bez pracovního povolení se rozhodně zaměstnavateli nevyplatí. Práci na černo se totiž snaží potírat i Evropská unie, která vydala několik směrnic k potírání práce na černo. Tyto směrnice musely být přitom zabudovány do právního řádu jednotlivých členských zemí EU. Od ledna letošního roku v případě, že kontrolní orgán zjistí, že zaměstnavatel zaměstnává cizince bez pracovního povolení, tak musí zaměstnavatel počítat s tím, že dle zákona č. 427/2001:
-
Bude hradit náklady související s vyhoštěním cizince (náklady na vyhoštění cizince dosahují desetitisícových částek v závislosti na zemi původu cizince).
-
Současně zaměstnavatel musí hradit všechny zdravotní náklady za lékařskou péči poskytnutou cizinci před opuštěním Česka. V případě vážnější nemoci nebo složitějšího zákroku se může jednat i o stotisícové částky.
Zaměstnávání cizinců je přitom samozřejmě i trestným činem.
V trestním zákoníku (č. 40/2009 Sb.) je v § 342 upraveno neoprávněné zaměstnávání cizinců. Sazba se pohybuje od 6 měsíců po 5 let. „Kdo ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizinců zdržujících se neoprávněně na území České republiky, nebo kdo ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizinců, kteří nemají platné povolení k zaměstnání podle jiného právního předpisu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený čin jako člen organizované skupiny, za úplatu, nebo opětovně. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Odnětím svobody na jeden rok až pět let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.“
