Stoupající náklady na pitnou vodu, aniž bychom omezili spotřebu vody v domě, lze vyřešit využíváním dešťové vody. Známe-li účely, ke kterým budeme využívat dešťovou vodu, stačí si jen vybrat zařízení, zásobníky a nádrže na dešťovou vodu.
Pro jímání dešťových srážek jsou vhodné střechy z pálených tašek nebo břidlice, neboť z nich voda dobře stéká. Ze zdravotního hlediska je nevhodný eternit nebo plech, takovou vodu bychom neměli používat ani na zalévání.
Vstupní náklady pro využití dešťové vody
Využití srážkové vody s sebou nese nutné vstupní náklady, které nejsou zanedbatelné a závisí na záměru jejího využití, výběru technologie a systému pro akumulaci vody.
Kriteriem pro výpočet návratnosti investice je průměrné množství srážek v oblasti, kde se nemovitost nachází a v neposlední řadě plocha nemovitosti, ze které bude voda sváděna. Tyto parametry určí velikost, objem nádrže a její cenu. Pro výpočet návratnosti investice to však není jediná vstupní cena, musíme k ní připočítat cenu za dopravu nádrže, její usazení, instalaci nádrže, filtry, zapojení armatur, čerpadel a příslušenství do systému domu. Nyní už vám jen stačí porovnat předpokládané množství takto získané dešťové vody a ušetřené množství pitné vody, přesněji její cenu.
Kvalita získané vody je pro příští využití dešťovky určující
Déšť splavuje nečistoty z ovzduší a ze všech sběrných povrchů ze kterých stéká. Dešťová voda obsahuje znečišťující látky jako je prach, části rostlin, hmyzu, ptačí trus, bakterie, řasy, a někdy i radioaktivní, materiály, které déšť nebo sníh vymyje ze vzduchu. Nečistoty splavované dešťovou vodou podporují růst mikroorganismů a mohou způsobit zabarvení, zápach a kontaminaci dešťové vody. Jednoduchými preventivními opatřeními, jako je pravidelná kontrola a udržování okapů a vpustí dešťové vody v čistotě, vylepšíme kvalitu dešťové vody.
Filtrace dešťové vody je nutná pro zajistění kvalitní dešťové vody, která dlouho vydrží a nebude se kazit.
Hrubé nečistoty ze srážkové vody přitékající okapy ze střechy jsou zachyceny filtry. Podle toho, k čemu chceme dešťovou vodu využít, vybíráme druh filtračního zařízení.
Pro použití vody na zahradě, tj. pouze na zalévání, stačí jednodužší filtr - okapový košíček nebo podokapový filtrační hrnec. Tento typ filtrace odfiltruje pouze hrubé nečistoty jako listí, klacíky, mech apod.
Komplexní využití dešťové vody na praní a splachováné WC vyžaduje podstatně kvalitnější filtraci. V zásadě můžeme použít dva typy filtrů interní nebo externí. Externí filtry jou samostatné filtrační šachty, které se napojují mezi okapový svod a jímku. Zpravidla umožňují spojení dvou větví okapových svodů a po přefiltrování vody umožňí odtok čisté vody do jímky a v případě samočistících filtrů odtok přebytečné vody a nečistot do kanalizace. Interní filtry jsou umístěny uvnitř nádrže, mají jeden přítok, odtok vyčištěné vody do nádrže a možnost napojení přepadového sifonu pro odtok přebytečné vody.
Požadavky na kvalitu dešťové vody
Užíváním dešťové vody z hlediska jejího složení nesmí dojít:
- k ohrožení zdraví uživatele
- k ohrožení kvality pitné vody (v důsledku event. chybných instalací)
- k omezení komfortu užívání vody
- ke kontaminaci životního prostředí (především půdy a podzemní vody)
Zásobní nádrže
Zásobník může být nadzemní nebo podzemní. Velikost zásobníku se řídí velikostí střešní plochy nebo předpokládanou spotřebou dešťových vod. Zvolíme-li malý zásobník, vytéká přebytečná voda do kanalizace, příliš velký zásobník ale také není vhodný, jelikož dešťová voda nemá neomezenou životnost, a pokud ji ze zásobníku nevyčerpáme, může se začít kazit. Pro celoroční provoz jsou určeny podzemní zásobníky instalované včetně veškerých přívodů a filtrace v nezámrzné hloubce.
Nejběžnějšími materiály použitými k jejich výrobě bývají plast, beton, nebo jejich kombinace. Na trhu je velké množství svařovaných plastových nádrží určených k obetonování. Jejich montáž ale vyžaduje dodatečné náklady ve formě armování, bednění a betonu, významným handicapem je velká pracnost a časová náročnost instalace.
Vodu ze zásobníků lze využívat pro všechny činnosti v domě, které nevyžadují hygienicky nezávadnou pitnou vodu.
Materiálové provedení nádrže se odvíjí od její velikosti a umístění.
- plastové - speciální válcové plastové jímky, které jsou již z výroby uzpůsobeny na instalaci filtračního systému a mají předpřipraveny všechny potřebné otvory. Plastové nádrže jsou vyráběné nejčastěji z polyetylénu, polypropylenu nebo pro umístění do země z plastu zesíleného skelnými vlákny. Výhodou těchto zásobníků je odolnost proti korozi, malá hmotnost, využití prostoru variabilním složením - uspořádáním, volba výšky nádrže podle výšky prostoru, jednoduchá montáž a údržba. Jímky se osazují na zhutněný štěrkový podklad, nebo se usazují na betonovou desku. jsou relativně lehké, snadno se zabudovávají, jsou pevné a těsné, navíc se díky svému hladkému povrchu snadno udržují čisté. Existují také samostatné plastové nádrže, které, zakopané do země nebo ukryté ve sklepě, jímají dešťovou vodu nejen ze střechy, ale i z plochy trávníku. Pomocí filtrů ji pak téměř zázračně přemění ve zcela čistou kapalinu bez špíny a zápachu. Na pití se sice pořád ještě nehodí, ale využijete ji při všech ostatních činnostech – například při praní prádla, mytí nádobí a samozřejmě i na zalévání zahrádky.
- betonové - je li k dispozici dostatek manipulačního prostoru, vycházejí cenově nejpřijatelněji monolitické betonové jímky.
- sklolaminátové
- ocelové nádrže - Vhodným řešením pro zásobárnu vody je ocel. Materiál, který zajistí dlouhou životnost a vysokou užitnou hodnotu.
Do betonových a laminátových jímek je všechny prostupy nutno většinou dodělat při instalaci.
Nádrže do zahrad
Moderním řešením jsou také nástěnné sudy na dešťovou vodu do menších zahrádek. Mají zabudovaný podstavec, vejde se do něj až 220 litrů a prodávají se včetně montážní sady, se kterou ho napojíte rovnou na okapovou rouru. Odolný plast navíc vydrží i špatné počasí a sluneční záření. Sud obsahuje na dolní hraně kohoutek pro snadné čerpání vody do konve. Nejvhodnější je zakopat zásobník pod úroveň terénu. Nebude tak narušovat okolí z estetického hlediska, navíc je lépe chráněn i samotný zásobník, protože na něj nebudou působit klimatické vlivy. Nejdůležitějším aspektem bude zachování vyšší kvality vody, protože v zemi je stálá nižší teplota. Při teplotě vyšší 18 stupňů narůstá riziko zamoření vody nebezpečnými mikroorganismy.
Použité zdroje:
Vodárenství ČR, Glynwed, Geografická encyklopedie - Neživá příroda, Český hydrometeorologický ústav (mapa), www.belis.cz, Ekosystém s.r.o.
