Zateplování staveb je v současné době poměrně častým fenoménem. Přispívá k tomu v první řadě prudce se zvyšující důraz na minimalizaci spotřeby energií z ekologických důvodů a s ním ruku v ruce jdoucí zvyšování jejich cen.
Zateplování navíc aktualizováno možností výrazného státního příspěvku z fondu dotačního programu Zelená úsporám.
Z uvedených důvodů vyplývá společně se zvýšeným výzkumem potřebných technologií jediné: výrazně se zkracující doba návratnosti investice.
Každý, kdo uvažuje o zateplení domu, novém zdroji vytápění, by měl nejdříve provést podrobnou analýzu ekonomické návratnosti těchto investic. Musíme zohlednit zda investici financujeme ze svých úspor, nebo na ni dostaneme dotaci, anebo zda si na úsporná opatření sjednáme půjčku, hypotéku, čímž se nám celá investice prodražuje o úroky, poplatky.. atd.
Dotace z programu Zelená úsporám
V případě, že žádáme o dotace z Programu Zelená úsporám, je nutné počítat mimo jiné s podmínkou, kde se zavazujeme, že zařízení budeme užívat minimálně 15 let. V případě stavby nízkoenergetického domu, ale i jiných úsporných opatření na která obdržíte dotace, a během těchto 15 let se rozhodnete nemovitost prodat, je pravděpodobné, že dotace budete muset vrátit.
K důvodům pro zateplení navíc můžeme připočítat i prodloužení životnosti nemovitosti díky menší korozi materiálů způsobené povětrnostními vlivy (poškození dilatačními pohyby při změně teploty je zvlášť u panelových domů výrazné), protihlukovou izolaci, lepší odvod vlhkosti, nesoucí s sebou i zamezení vzniku plísní, a větší tepelný komfort. Ten způsobuje absence průvanu a menší teplotní rozdíly mezi jednotlivými místnostmi, stěnami, vzduchem a nábytkem.
Existuje množství různých možností; první otázkou je, zdali zateplovat zvenku nebo zevnitř. První možnost je všestranně praktičtější, účinnější a také oblíbenější. Jedinou nevýhodou je vyšší cena – ta ovšem plně kompenzuje zmíněná vyšší efektivita a ochrana konstrukce stavby. Prostory domu se navíc při užití izolace instalované zevnitř nutně zmenší. Ta je proto užívána jen u památkově chráněných objektů a v podobných případech, kdy není změna fasády možná.
Ve chvíli, kdy se rozhodnete zateplovat zvenku, vás čekají dvě úpravy:
Zateplení fasády a střechy
U fasády je na výběr několik možností. Nejstarší a nejjednodušší je nános speciální omítky, do které jsou coby izolační materiál přimíchány například polystyrenové kuličky. V dnešní době se tato možnost většinou nepoužívá, protože omítky nelze nanést dostatečně silnou vrstvu. Druhým extrémem – naopak spíš z budoucnosti – je zateplení transparentní izolací. Ta mimo izolování ještě filtruje sluneční paprsky. Propouští jen ty, které dopadají pod určitým úhlem (tzn. blíží se horizontálnímu směru), takže odrazí většinu tepla během horkých letních dnů a od podzimu do jara teplo téměř přitahuje.
Klasickými možnostmi zateplení fasády jsou kontaktní systémy, oblíbené pro minimální dobu návratnosti investice (udává se max. pět let) a snadnou montáž, hlavně u polystyrenových desek, které se jednoduše nalepí.
Polystyrenu jsou dva druhy: levnější je pěnový a dražší extrudovaný.
Rozdíl v cenách se ale promítne do rozdílu v hořlavosti, odolnosti proti vlhkosti, i samotných izolačních vlastnostech. U obou může nastat problém u příliš křivého povrchu – na ten desky nelze instalovat, takže se používá například minerální vata, která je navíc prodyšnější, lépe izoluje proti hluku a považuje se za ekologičtější. Tomu ale opět odpovídá zvyšující se cena.
V suchém prostředí připadá v úvahu i celulóza, izolace víceméně papírová. Tam, kde je naopak příliš vlhko nebo málo místa (u polystyrenu bývá standardem asi 10-15cm, tloušťka ale stále stoupá úměrně cenám energií), je alternativou poměrně drahý polyuretan. Poslední obvyklou volbou je odvětrávaný systém. Mezi ním a vlastní konstrukcí budovy zbývá místo pro odvod vlhkosti. To se ovšem mimo zvýšené ceny odrazí i na nutnosti požárního zabezpečení.
Pravděpodobně důležitější než fasáda je dobře zateplená střecha
Teplý vzduch, jak známo, stoupá nahoru, takže tudy může společně s tepelnými mosty kolem oken unikat největší množství tepla. Opět lze zvolit mezi odvětrávaným a neodvětrávaným zateplením; k obojímu se většinou používá skelná nebo minerální vata.
U střechy je ještě důležitější než u fasády rozhodnutí, s čím zateplení spojit. Jeho životnost se měří v desetiletích, tudíž nemá smysl jej pořizovat na protékající střechu krátce před rekonstrukcí. Stejně tak je výrazně jednodušší zateplit budovu společně s dalšími úpravami; u střechy se přímo nabízí přestavba podkroví.
V každém případě se doporučuje upřednostnit kvalitu před cenou – a to jak u materiálů, tak odbornosti. Poměr cena - efekt vypadá sice jednoduše, ovšem je nutné se zajímat i o další charakteristiky zateplení, primárně o jeho hydroizolační vlastnosti. Důležitým se může ukázat rovněž výsledný vzhled – líbilo by se vám mít okna orámována desítkami centimetrů měkké hmoty? Stejně tak je nutné zaměřit pozornost na vývoj cen energií, bylo by přeci zbytečné za pár let zjistit, že se vyplatí instalovat další vrstvu izolantu.
