Štítky: inflace, peníze, finance, úvěr, ceny
Inflace je peněžní jev, který ovlivňuje prakticky každého z nás. Inflace je růst všeobecné cenové hladiny. Z druhého pohledu představuje inflace znehodnocení měny. Na důvody vzniku inflace je možné nahlížet dvěma způsoby, podle kterých je možné následně inflaci určovat a sledovat.
O inflaci slyšíme každý měsíc, kdy nám statistický úřad hlásí, jak jsme na tom dobře nebo špatně. Jaký má ale inflace pro nás prakticky význam? Co vůbec taková inflace označuje? Inflace je podle ekonomické teorie všeobecný růst cenové hladiny za určitý časový úsek.
V praxi to pak znamená růst cen zboží.
A zde se dostáváme k tomu, jakým způsobem se vůbec inflace měří. Existují řekněme tři teoretické možnosti, jak inflaci změřit a podle toho rozhodnout, zda se věcí zdražují či nikoliv. K výpočtu se používají cenové indexy, kteří říkají, jak se mění cena v porovnání s minulým obdobím.
- První je cenový deflátor, druhý Index cen výrobců a třetí Index spotřebitelských cen (Consumer Price Index – CPI). Právě poslední ukazatel se používá pro vyhodnocování inflace nejčastěji, kdy se určuje jakýsi spotřebitelský koš, tedy koš zboží a služeb, které průměrná domácnost průměrně využije. Složení tohoto spotřebitelského koše můžete najít na stránkách Českého statistického úřadu a čas od času se jeho složení mění (zhruba jedenkrát za pět let). V tomto koši je například obsažen: chléb konzumní kmínový – 5,3 kg, jemné párky – 1,4 kg, mléko plnotučné trvanlivé – 1,2 l, brambory – 1,8 kg, pánské pyžamo – 0,5 ks, dětské ponožky bavlněné – 0,11 páru, stočné – 3,18 m krychlového, linoleum – 0,89 m čtverečných, hrnec kuchyňský nerezový – 1,08 ks, škoda octavia stará 5 let – 0,87 ks, notebook – 2,78 ks a tak dále. Spotřební koš je souhrnem prakticky všeho, za co se dá utrácet a jednotlivé položky v něm mají váhu podle toho, jak se skutečně podílejí na výdajích domácností a jaký je jejich význam ve výdajích rodin podle důležitosti.
- Z druhého pohledu je možné nahlížet na inflaci jako na skutečnost, která znehodnocuje naše peníze. Zkrátka reálná hodnota peněz klesá. Za stejnou sumu peněz si v díky inflaci koupíme za nějaké období méně.
Jaké jsou důvody inflace?
V ekonomické teorii jsou zastávány dva názory, které jsou relativně protichůdné.
- První spektrum ekonomů říká, že inflace spočívá v ekonomické nerovnováze, která je důsledkem nejrůznějších problémů na straně nabídky či poptávky.
- Druhý směr zastává názor, že inflace je způsobena především neúměrným zásahem státu do ekonomiky. Například nárůst množství peněz v ekonomice odvislý od úrokových sazeb, které vyhlašuje Česká národní banka výrazně ovlivňuje inflační tlaky.
Fakticky tak inflaci nezpůsobuje jeden činitel, ale celá řada faktorů,
které se díky vzájemné provázanosti projevují na zdražování cen.
I růst mezd a valorizace důchodů prakticky přispívají k jakési soustavné inflaci, kdy se zkrátka předpokládá, že se zdražuje, a vzniká jakási očekávaná inflace, se kterou každý počítá a snaží se zohlednit ve svých budoucích příjmech.
Inflace není pro ekonomiku problém.
Jak bylo uvedeno výše, s inflací se zkrátka počítá. Inflace v naší zemi v současnosti v řádu několika procent je inflace mírná, přijatelná. Nikdo s ní prakticky nemá problém.
Obchodníci s ní kalkulují, jelikož i dodavatelé těchto obchodníků už s ní kalkulují a zohlední ji u ceny svých produktů. I dodavatelé surovin těmto dodavatelům výrobků už kalkulují s inflací, takže už v ceně surovin je započtena. No a samozřejmě pracovníci těchto dodavatelů surovin kalkulují s inflací a snaží se ji zohlednit ve svých platech.
Tím pádem rostou platy i ceny. Reálně pak lidé nakupují stále tytéž výrobky, sice za větší sumy peněz, ale efekt by pro ně měl být stejný. Teď jde jen o to, kdo dokáže v rámci své mzdy držet krok s inflací. Jde o zjednodušené shrnutí klasické mírné inflace.
Podstatně zásadnější problém však představuje inflace v řádu desítek, stovek či dokonce tisíců procent. Každá z těchto inflací vyúsťuje v problém.
Pamatujete na Německo před druhou světovou válkou?
Nebyly peníze na válečné reparace z první světové, tak se zkrátka natiskly. Tím ztratily svou hodnotu a například chléb stál 1 000 000 tehdejších marek. A to byla právě inflace. Peníze ztratily svou hodnotu. Došlo k hyperinflaci, která žene zemi do záhuby. I v novodobých dějinách zaznamenala celá řada států problémy s inflací. V poslední době například Zimbabwe, kde došlo právě k hyperinflaci, která zemí velice otřásla.
Inflace navíc pomáhá investorům a analytikům hodnotit danou zemi.
Samozřejmě ve spojení s celou řadou dalších makro ukazatelů, které dokreslují obraz celé společnosti. U nás se o sledování inflace stará Český statistický úřad, který pravidelně v měsíčním intervalu přináší klouzavý průměr roční inflace za dané období. Ovlivňovat inflaci je relativně složité, přesto má země určitou šanci. Tu představuje od politiky oproštěný orgán – Česká národní banka. Ta může pomocí regulování množství peněz v ekonomice a změnou úrokových sazeb výrazně promluvit do pohybu kapitálu v naší zemi a tím i regulovat a ovlivňovat míru inflace. Dlouhodobě se pak centrální banka snaží inflaci cílit k určité hodnotě, kterou si stanoví, a se kterou tedy mohou jednotlivci či společnosti počítat. Každý pak tuto cílenou výhledovou inflaci zahrne do svých propočtů a reálně nedochází k žádným faktickým změnám.
Inflace tak přirozeně posouvá ceny vzhůru a za předpokladu očekávané inflace se fakticky nic neděje.
