Štítky: bydlení, regulované nájemné, domy, byty, nemovitost
Změny v deregulaci nájemného určitě přináší celou řadu problémů, avšak spíše je třeba hledět dopředu. Liberalizace trhu s byty byla zásadním krokem, který uvolní celý nemovitostní trh a nebude tak obtížné shánět bydlení. Tržní síly totiž dokážou regulovat nájemné daleko lépe, než jakýkoliv direktivní systém
Samotné nájemní bydlení je velice zásadní téma a tak se mu věnujeme i v samostatném článku. Řada změn o nájemním bydlení je totiž zahrnuta v návrhu nového občanského zákoníku. V obecné rovině má tento návrh přinést širší možnosti v disponování s vlastním majetkem, tedy i ve vztahu k nájemníkovi.
Prakticky ve všech velkých městech, kromě statutárních, byla s koncem loňského roku ukončena regulace nájemného. Jednostranné zvyšování nájemného a zákon, který regulaci upravoval tak již neplatí a nájemné ve všech bytech se stává konfrontací nabídky a poptávky. Na nové smlouvě a nájemném se musí strany dohodnout. Vláda měla v plánu, že novela občanského zákoníku projde ještě před faktickou deregulací, avšak vzhledem k opoziční blokaci ve sněmovně nebylo možné zákon projednat ve zrychleném řízení. Nájemní bydlení má totiž v návrhu občanského zákoníku zvláštní předpis, který bude všechna práva řešit za dnešních podmínek a situace.
Podle premiéra se však situace dá z právního hlediska zvládnout i bez platného přímého zákona. Zatím tedy není na čem stavět. V budoucnu se pak při sporu o výši nájmu budou moci strany obrátit na soud. Taková situace je možná podle Ústavního soudu i nyní, i když není nikde fakticky specifikována.
Co když se nedohodnou
Když se strany na nové smlouvě a výši nájemného nedomluví, je zde problém. Ne snad tak přímo pro ně, ale pro české soudnictví. Bylo zhruba 700 000 bytů s regulovaným nájemným, které přecházelo ve smluvní. Kdyby pouhých 10 % osob nesouhlasilo s novými podmínkami, znamená to 70 000 žalob a značné zahlcení naší již tak velmi pomalé a strnulé justice.
Informujte o návštěvách
Velmi zajímavou novinkou je i to, že nájemce musí pronajímatele informovat o všech dlouhodobých návštěvách v bytě. Jde o návštěvy, které budou v bytě nepřetržitě dva měsíce. Není možné nastěhovat do bytu další osoby, mezi které však nepatří například vnoučata. Všechny osoby, které žijí v pronajímaném bytě, musí být nahlášeny jako nyní. Ale nově je potřeba sdělit i jejich jména a data narození.
Tržní prostředí
Ve své podstatě ale zastánci zákona říkají, že jde spíše o uvolnění vztahů. Obě strany se totiž mohou více domluvit a dohodnout na podmínkách, což dříve fakticky nebylo možné. Smlouvy budou vždy individuální a tím pádem i podmínky ve smlouvách nebudou plošně aplikované, ale spíše věcí rozumné domluvy. Zákon chce prostřednictvím hlášení osob předcházet situacím, kdy v bytě bude setrvávat dlouhodobě nadměrný počet osob, které tam nemají prakticky co dělat. Navíc se upravuje předávání výpovědi z nájmu. Bude možné doručit výpověď na dojití. Tedy dnes již běžně využívaný statut, kdy se výpověď dostane někam, kam se s ní může nájemník dojít seznámit. V praxi to vypadá třeba tak, že výpověď přijme osoba, která s nájemníkem sdílí domácnost a podobně.
